Pepánkovo dlouhé zamyšlení nad naším Placem
Uplynula nějaká doba od chvíle,
kdy jsme společně s občany vybojovali prostřednictvím petice a následného
dotazníkového šetření neumístění plánované autobusové zastávky na Place a také
značně početnými hlasy občané vyjádřili jasné NE bourání
stávající opěrné zídky. Jelikož více otázek položeno
v dotazníku nebylo, na což jsme my jako spolek Palackého dědina
poukazovali (tady se nabízela příležitost využít tento dotazník jako možnost
vytěžit z občanů maximum informací ohledně budoucí rekonstrukce), vedení
obce se rozhodlo umožnit občanům vyjádřit se pouze ke třem konkrétním otázkám,
z nichž odpovědi na třetí otevřenou nevzali vůbec v potaz.
Jednoznačně však z šetření
vyplynulo, že zastávka na Place nebude a zídka zůstane zídkou. Přiznám se, že výsledek šetření
mě samotného překvapil, jak počtem odevzdaných dotazníků, tak počtem
zaškrtnutých odpovědí pro zachování zídky. U zastávky jsem to tak nějak
očekával, dle ohlasů na petici.
Z výše uvedeného by tedy nemělo být složité pro vedení obce se od těchto výsledků odrazit a pochopit, co lidé vyjádřili a jakým směrem by se měly ubírat přípravy k definici podkladů pro projekt.
Já to chápu takto:
Za prvé: lidé dali jasně najevo, že prostor Placu je místem, který si nechceme zaneřádit už tak přetíženou dopravou a mělo by to být tedy místo ke klidnému scházení a k relaxaci.
Za druhé: značný důraz na zachování zídky jednoznačně vyjádřil názor občanů, že jakékoli velké zásahy do Placu jsou pro místní nepřípustné.
Jinými slovy občané vyjádřili názor, že jakákoli velká přestavba našeho společného prostoru není z jejich pohledu nutná a žádoucí. Charakter Placu se většině občanů líbí a zřejmě by stačila jeho citlivá rekonstrukce. Toto je názor, který i my jako Palackého dědina, od počátku prosazujeme, a to byl taky jeden z důvodů, proč jsme spolek založili. Myslím, že tohle jsou alespoň základní data, která se dají z odpovědí vyčíst. Neměl by tedy být problém nadefinovat podklady a zadávací podmínky pro přípravu projektu na celou rekonstrukci centra obce. Jenomže právě tady v tomto momentě to začíná být zajímavé.
Palackého dědina se samozřejmě chtěla účastnit tohoto procesu a chtěla mít možnost tento proces ovlivnit. Doptávali jsme se tedy radních formou mailu, zda by bylo možné se účastnit schůzek investiční komise, která se měla scházet a připravovat podklady pro zastupitelstvo. Výstupem této komunikace bylo, že rada obce zpočátku umožnila účast pouze jednoho člena výboru spolku Palackého dědina, a to konkrétně mé osoby Jana Kudělky. Nevíme proč, rada obce rozhodla takto, když v lednovém Zpravodaji vyzývala paní starostka s místostarostou v úvodním článku k zapojení občanů do činnosti obce. Chtěli jsme mít možnost zapojit se všichni, ale asi se vedení obce obává našich radikálních názorů…. Je pravda, že si za ty roky "bez opozice" (jak nás mimochodem nepochopitelně označil pan MgA. Červenka, ale o tom později), zvykli dělat kroky tak nějak po svém.
Paní starostce se návrh nelíbil, ostatní radní ho přijali kladně
Již na prvních dvou jednáních investiční komise, kde jsem byl účasten a kde byl mimochodem přizván i finanční výbor (konkrétně dne 1.2.2023 a 6.2.2023 a snad se tyto požadavky objeví i v zápise, který by měl být vyhotoven), jsem společně s několika dalšími členy finančního výboru prosazoval možnost pro občany, aby se mohli zapojit do pracovní skupiny, která by se podílela na tvorbě nové zadávací dokumentace na rekonstrukci Placu. Toto bylo ovšem vždy ze strany obce zamítnuto.
Nechtěli jsme se ovšem dát odbýt a jako Palackého dědina jsme předložili na radě obce dne 7.2.2023 návrh, aby se vytvořila širší pracovní skupina z občanů, kteří by měli zájem se na tomto procesu tvorby zadávacích podmínek podílet. Chtěli jsme na tom pracovat spolu s investiční a finanční komisí, protože víc hlav, víc ví a výsledek by byl kvalitnější.
Navíc zapojení komunity by zajistilo prevenci budoucích stížností a obstrukcí, protože každý, kdo by chtěl na tom pracovat, se mohl zapojit.
Paní
starostce se návrh nelíbil, ostatní přítomní členové rady obce ho přijali
kladně a neviděli důvod, proč by taková pracovní skupina nemohla vzniknout.
Bylo dohodnuto, že se udělá výzva pro širokou veřejnost a zájemci se budou moci
účastnit přípravných schůzek. Zároveň jsme požádali o možnost
účasti všech čtyř členů výboru spolku Palackého dědina na schůzkách investiční komise.
Tento návrh nám byl zamítnut s tím, že se mohou účastnit vždy jen dva
členové výboru. Jak již asi tušíte, žádná široká
pracovní skupina z řad občanů nevznikla a ani nevznikne. Bylo nám sděleno,
že zastupitelstvo obce se rozhodlo (na základě jakého rozhodnutí nevíme, i když
jsme na jednáních zastupitelstva obce byli přítomní a žádný takový bod programu
se tam neřešil), že vznikne pracovní skupina jen z odborné veřejnosti.
Dne 3.3.2023 proběhla třetí schůzka investiční komise, na kterou byl přizván i pan MgA. Červenka. Za Palackého dědinu jsme byli přítomní já a Pavel Hromádka. Na této schůzce bylo oficiálně sděleno, že široká pracovní skupina z řad občanů nebude, ale v následujícím Zpravodaji bude uveřejněna výzva k vytvoření pracovní skupiny pouze z řad odborné veřejnosti. Jakými kritérii se to bude posuzovat nevíme.
Netuším, z jakého titulu byl na schůzi investiční komise přítomen pan MgA. Červenka (zřejmě na základě mandátní smlouvy), když oficiálně odstoupil od smlouvy pro přípravu projektové dokumentace centra obce. Důvod ukončení nebyl podrobněji vysvětlen, ale dle informací vedení obce pan MgA. Červenka nemůže na práci pokračovat, protože byla narušena jeho koncepce, a tudíž odstupuje od smlouvy.
K tomu mi dovolte níže podrobnější zamyšlení ...
.
.
.
.
..
..
.
.
.
.
.
.
..
Pan architekt dal krokem, který učinil, občanům jasně najevo, že pokud nebude mít volné ruce k práci a bude omezován vůlí občanů zachovat stávající ráz Placu, což vyplývá z požadavku zachování kamenné zdi, není schopen nebo ochoten v práci pokračovat. Takhle to alespoň chápu já. Myslím, že tímto učiněným krokem se odhalila určitá nezkušenost a neochota akceptovat a vcítit se do prostředí a myšlení lidí, pro které se má tvořit. Je jasné, že obec architektů je vychovávána a školským prostředím vedena k určitým postupům a důrazům, které však v praxi nemusí vždy nutně fungovat. Umět se vcítit a pochopit místní zvyklosti, důrazy, kulturu, zásady, myšlení lidí může být cestou k pochopení, jak se v takovém prostředí co nejlépe zorientovat a jak s tímto prostředím a lidmi zde žijícími efektivně pracovat, aby výsledný produkt odrážel jejich charakter. Ano, charakter místních obyvatel. My obyvatelé Hodslavic jsme vyjádřili naše představy o podobě Placu, ale architekt to nehodlá nebo není schopen akceptovat, popřípadě s tímto nedokáže pracovat. Pak je opravdu na místě, aby na díle dále nepokračoval. A pak mi není tedy ani jasné, proč nadále zůstává ve funkci privilegovaného poradce na základě mandátní smlouvy, když se jeho představy významně neslučují s názory velké skupiny místních obyvatel, což zcela jasně vyplývá z dotazníkového šetření. Jsem sice laik ze sedlácké rodiny, ale tohle mi hlava nebere.
O tom, co proběhlo na tomto setkání, je potřeba informovat veřejnost
Malinko jsem odbočil, ale zpět
k poslední schůzce investiční komise. Paní starostkou byl předložen
návrh, aby se nedělaly další studie, ale aby se pokračovalo podle územní studie
US3 vypracované studiem Objektor. Bylo hlasováno sedmi hlasy pro pokračování,
za Palackého dědinu jsme pro nehlasovali.
Během diskuze ohledně přípravy zadávacích podmínek pro budoucí projektovou dokumentaci se pan MgA. Červenka zmínil, že přítomnost jeho osoby na schůzce je čistě jeho dobrá vůle, a že má zájem nám být nápomocen, a že by tak činit vůbec nemusel. Znělo by to libě mým uším, kdybych ovšem do problematiky nebyl už docela zasvěcen. Kladu si tedy následující otázky. Byla a bude přítomnost pana MgA. Červenky na pracovních jednáních uplatňována na základě mandátní smlouvy, kterou má s obcí uzavřenou? Nebyl snad pan MgA. Červenka taky spolutvůrcem a podílníkem současné vzniklé situace a teď se snaží stavět do role našeho zachránce?
Diskuze pokračovala a tady se vrátím k tomu, co už jsem naznačil výše. Byli jsme panem MgA. Červenkou nepochopitelně označeni já (Jan Kudělka) a Pavel Hromádka, jako ti, kdo se postavili na stranu opozice. Bylo nám zdůrazněno, že to nejsme my, kdo činí rozhodnutí ale vedení obce, které bylo zvoleno! No páni, tady to začíná přituhovat a pěkně se nám dítě odkopalo. Absurdita téhle situace mi došla až později, ale o to více mě rozvášnila. Přirovnal bych to k situaci, kdy nám dítě přerůstá přes hlavu. Přesně tak se stalo. Naše dítě se neudrželo.
Asi by teď bylo na místě pro pana MgA. Červenku jasně a srozumitelně zdůraznit, že jsme oba, já i Pavel, obyvatelé Hodslavic, a tudíž máme právoplatný hlas, stejně jako všichni obyvatelé. Tahle vesnice je spolu s ostatními občany naše a jakožto její obyvatelé si volíme zástupce, které tímto pověřujeme, aby nás zastupovali. To, že určitá skupina lidí dostane mandát ještě neznamená, že si tato skupina může svévolně prosazovat co chce. Je zodpovědná lidem a měla by zkoumat vůli lidí - občanů a podle toho se zodpovědně rozhodovat.
Pan MgA. Červenka zjevně stojí na straně těch, kteří ho objednali a my, kteří nejsme spokojeni s výsledky jeho práce, jsme pro něho opozice. Takhle to pojmenoval a rozdělil pan MgA. Červenka. Jen bych si dovolil podotknout, že všichni ve vesnici tvoříme jeden celek, to znamená, že i my jsme součástí objednatele. Není věcí zhotovitele poučovat nás o politické kultuře. Studio Objektor dostalo objednávku od zástupců objednatele poskytnout službu na vypracování kvalitní projektové dokumentace. Tečka.
Dále nám bylo vyčteno ze strany
pana MgA. Červenky, že konkrétně my "jako opozice", nemáme žádnou koncepci, jak
pokračovat v zadání podkladů projektu. Doslova jsme zůstali hledět
s otevřenou hubou a nebyli jsme schopni jediného slova. Pan MgA. Červenka
měl štěstí. Byl jsem doslova konsternován jeho drzostí, že jsem v tu
chvíli nebyl schopen reakce.
Po celém martýriu s koncepcí autobusové zastávky na Place, kdy my – občané, místo abychom řešili své záležitosti běžného života (a nikdo jich nemá málo), jsme byli doslova donuceni se aktivizovat a vrhnout svůj čas a energii na negaci zvrácené koncepce umístění autobusové zastávky na Plac. Koncepce, kterou pan MgA. Červenka do krve propagoval a doslova prohlásil na prezentaci na OÚ: "Plac je jediné místo, kde lze autobusovou zastávku umístit, je to jediná možnost." Všichni víme, jak to dopadlo. A pak ten, který celou tuto situaci vyvolal, nám bude vyčítat něco o nekoncepčnosti?!
My zcela jasně propagujeme koncepci již od samého začátku. Citlivá rekonstrukce se zachováním prvků stávající architektury. Je nám jasné, že toto se mladým architektům nelíbí. Ti chtějí bourat a přetvářet i to, co je funkční, pěkné a častokrát i hodnotné pro své uživatele.
A tady vidím největší úskalí celého procesu rekonstrukce Placu. Ať už to bylo ve výběru architekta, nebo způsobu plánovaného financování. Ani jedno, ani druhé nepřispívá k výsledné kvalitě díla.
Dotace ano, ale ne za každou cenu
Pokud se dotknu způsobu financování, chceme jako obec využít dotační titul, který pokryje až 85% uznatelných nákladů. Tady by se chtělo zavolat: "Sláva, hurá, skvělé!". Na druhou stranu ne vždy může taková podpora být výhrou, ale naopak se může stát pastí.
Představme si situaci, že budeme stát před rozhodnutím rekonstruovat naše centrum a naše rozhodování jakým způsobem toto provedeme, bude čistě pragmaticky založeno na aktuálních potřebách. Postavíme na Plac nezasvěceného architekta nebo projektanta, aby posoudil stav jednotlivých prvků. Nezmíníme se o možnostech externího financování, ale budeme postupovat jako řádný hospodář. Myslím, že hlavní řešené téma by jednoznačně byl stav povrchů, tohle cítíme snad všichni. Je třeba odstranit nevzhledný asfalt, nahradit ho například přírodní kamennou dlažbou a totéž provést v centrální části, kde jsou dnes betonové dlaždice a vhodně povrchy nakombinovat.
Co se týká opěrné kamenné zdi, myslím, že by nikoho nenapadlo zeď bourat a nahrazovat jinými prvky. Tahle zeď přečkala bez újmy 55let a je v takové kondici, že po citlivé repasi zde bude bez problémů sloužit dalších 100let. Nehledě k tomu, že dodnes žijí pamětníci, kteří zeď pomáhali stavět. Stačilo by provést citlivé přespárování, uzavřít svrchní část, aby do zdi nezatékalo, kameny vyčistit a je hotovo. Dále rekonstruovat jednotlivé chodníky vedoucí kolem kostelíku a k úřadu, doplnit nové osvětlení, infotabule a máme Plac jak z alabastru. Možná, že z hlediska architektury není náš Plac s dominantní kamennou zdí zrovna architektonický skvost, ale pro spoustu místních má i přesto své kouzlo a nezaměnitelný charakter, o který by neradi přišli. Na to by se nemělo zapomínat.
Naproti tomu, pokud máme možnost financovat projekt z externích zdrojů, stávají se z nás sající hyeny. Proč nevyužít nabízených peněz a rekonstrukci neudělat megalomansky? Byli bychom blázni, pokud bychom toho nevyužili. Všichni najednou začínají bláznit. Rozbijeme i to, co by rozbíjet nikoho nenapadlo, naplánujeme prvky, které ani nevíme, že je potřebujeme…
Je opravdu rozdíl v těchto
dvou přístupech a mně se zdá, že jsme se nechali polapit do toho méně vhodného
pro nás. Máme zajímavé centrum obce, které už má nějakou historii. Pokud se
dnes necháme zlákat levnými penězi, přerušíme tvořící se historickou linku a na
místo toho vybudujeme novotvar bez návaznosti na cokoli, možná se za pár let budeme bít do hlavy.
Myslím, že historii místa nevytvoříme jeho neustálým přebudováváním.
Ještě nakonec bych zde rád zmínil a poukázal na rozhodnost a odvahu Pavla Hromádky, který se nerozpakoval na jednání zopakovat svůj názor na plac jako celek. Pavel je už dnes, s trochou nadsázky, známý jako bojovník za záchranu zídky, protože svůj názor vyjadřoval vícekrát a já si ho za to vážím. Vedení obce se několikrát prořeklo, že byla chyba dávat do dotazníku otázku, zda zachovat zídku. Z tohoto vyčnívá skrytá pravda o snaze vedení tak úplně nebrat v potaz vůli občanů, ale nějakým způsobem mít důvod, jak zídku předělat. Pan Ing. Tyml navrhl, že snížení zídky částečným odbouráním by bylo řešení pro dodržení výškových norem. Já jsem se nechal na jednání strhnout a popravdě jsem taky přemýšlel, že by to mohla být cesta, jak zachovat prvek zdi a přitom dodržet předpisy. Jenže v noci po jednání mi to nedalo spát a uvědomil jsem si, že jakýkoli zásah do stávající zdi by mohl znamenat její totální destrukci. A to může být cesta, se kterou se ve skrytu počítá. Takže si dejme pozor, co se chystá a kontrolujme vedení ve všech podniknutých krocích.